Chovatelská stanice Kvítek z Pálavy

Pavlovské vrchy, ze všech stran obklopené úrodnými vinicemi, patří se svými bělostnými vápencovými skalami, kvetoucími kosatci na sluncem ozářené skalní stepi, dubovými háji, zříceninami gotických hradů, jedinečnou architekturou historického Mikulova i vinnými sklepy v okolních obcích k nejznámějším a nejnavštěvovanějším místům České republiky. Není se čemu divit, neboť to všechno spolu se suchým a teplým podnebím propůjčuje pálavské krajině téměř středomořský ráz, který bychom jinde v Čechách nebo na Moravě marně hledali. Jméno však nedostala Pálava podle palčivých slunečních paprsků, jak bychom se snadno mohli domnívat, ale podle staršího českého jména vinařské vsi Pavlov.

Pálava leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy, která patří k nejdéle osídleným místům českých zemí. Mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem existovala pravěká tábořiště lovců mamutů, po nichž zbyly nejen skládky mamutích kostí a pozůstatky ohnišť, ale i světoznámá soška Věstonické venuše. Právě v této oblasti se objevili první zemědělci, na návrší nad levým břehem Dyje nedaleko od zaniklého Mušova existoval v druhém století římský vojenský tábor, na nedalekém Pohansku u Břeclavi existovalo jedno z významných středisek Velkomoravské říše, zatímco ve středověku patřil Mikulov k nejvýznamnějším moravským městům a dodnes zůstává střediskem moravského vinařství. Navzdory intenzivnímu lidskému vlivu však uprostřed obdělávané krajiny zůstaly na svazích Pavlovských vrchů i v členité pahorkatině Milovického lesa zachovány cenné partie přírodní krajiny, které skýtají útočiště četným vzácným rostlinám a živočichům. Pálava tak se svým okolím představuje dobrý příklad vyváženého vztahu mezi člověkem a přírodou, jehož výsledkem je malebná kulturní krajina.

Ani krajina Pálavy nebyla v minulosti ušetřena četných neuvážených a nežádoucích zásahů. Velká část Turoldu a Svatého kopečku byla zničena těžbou vápence, zatímco Janičův vrch byl odtěžen zcela. Velké rozlohy půd na svažitých pozemcích jsou postiženy erozí, jinde byl krajinný ráz narušen terasováním pozemků. Další škody způsobilo použití nebezpečných pesticidů, a to zejména ve vinicích. Oborní chov zvěře na Děvíně byl sice už zrušen, obory v Milovickém lese s nadměrnými stavy zvěře však dosud existují. Přesto je chráněná krajinná oblast Pálava příkladem území, jehož využívání nemá ničivý účinek na dochovaný stav přírodního prostředí.